Kyrgyzstán - Pamír - Pik Lenina

INFO - MAPY - GPX

Kyrgyzstán je hornatý stát ve střední Asii. Jeho sousedy jsou Čína, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán. Hlavním městem je Biškek. Severní polovina území leží v pásmu pohoří Ťan-Šan, na jihozápadě se táhne Alajské pohoří a Zaalajské pohoří, které už patří k Pamíru.

Pamír je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu a Číně. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je třetím nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7719 m. Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7495 m).

Pamír se člení na Čínský Pamír, kterému náleží Kašgarský hřbet. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7500 m - Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7719 m, Kungur Tjube Tagh, vysoký 7595 m a Muztagh-ata, vysoký 7546 m. Afghánský (Vachánský) Pamír sousedí s jižní částí Východního Pamíru. Leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kóh-i Vachán (6330 m). Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší, vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6000 m) a zalednění je řidší. Západní Pamír, jenž leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7000 m, řada dalších je vyšších než 6000 m.

Zaalajský hřbet tvoří severní hranici Pamíru. Hřbet se táhne ze západu na východ na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, jeho východní okraj zasahuje do Číny. Pohoří je dlouhé asi 250 km, nejvyšší horou je Pik Lenina. Pohoří je charakteristické velkým množstvím hlubokých údolí a mnoha ledovci (dohromady jich je asi 550), které pokrývají plochu okolo 1300 km2. Nejvíce zaledněná je střední část hřbetu, kde se nachází okolo 60 % plochy všech ledovců. Největší plochu zde zaujímají velké údolní a dendritické ledovce. 16 ledovců s plochou větší než 10 km2 má celkovou plochu 504,7 km2. K největším ledovcům zde patří ledovce Lenina a Korženěvského na severních svazích a ledovce Ujsu, Oktjabrskij, Velká a Malá Saukdara na svahu jižním. Pod čarou věčného sněhu jsou louky a horské stepi.

Pik Lenina (česky též Leninův štít) je s výškou 7134 metrů nad mořem nejvyšší vrchol Zaalajského hřbetu. Leží na hranici mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem a v obou zemích je druhým nejvyšším vrcholem. Vrchol byl objeven expedicí Alexeje Pavloviče Fedčenka v roce 1871 a pojmenován jako Pik Kaufman po prvním generálním guvernérovi ruského Turkestánu, Konstantinu Petrovičovi Kaufmanovi, který expedici na území Turkestánu umožnil. Vrchol byl poprvé prostoupen 25. září 1928 Erwinem Schneiderem, Eugenem Allweinem a Karlem Wienem.

Jejich výstup byl součástí společné expedice sovětské Akademie věd, německého Notgemeinschaft der deutschen Wissenschaft a německo-rakouského Alpenvereinu. Výstup na Pik Lenina byl veden z jihu po ledovci Velká Saukdara do sedla Krilenko a odtud po východním hřebenu na vrchol. V té době šlo o nejvyšší vystoupený vrchol. Vzhledem ke své odlehlosti a nedostupnosti je tato výstupová trasa využívána jen zřídka. Dnešní normální výstupová trasa vede ze severu přes vrchol Razdělnaja.

Po úspěšném prvovýstupu v roce 1928 byl vrchol přejmenován po Vladimiru Iljiči Leninovi na dodnes nejužívanější název Pik Lenina. V Tádžikistánu byl vrchol znovu přejmenován v roce 2006 a je oficiálně pojmenován Qullai Abuali ibni Sino, tedy Vrchol Avicenny.


Zde si můžeš stáhnout mapy, GPX tracky, mapy pro Locus a spoustu dalších užitečných informací.