Západní Tatry

INFO - MAPY

Západní Tatry se nalézají na severním Slovensku a v jižním Polsku. Rozkládají na území o rozloze zhruba 400 km² a z toho 260 km² leží na území slovenského Tatranského národního parku (TANAP) a část na území polského Tatrzański Park Narodowy (TPN).

Na východě sousedí s podcelkem Východní Tatry, od kterých je odděluje Ľaliové sedlo, sedlo Závory a Kôprová dolina. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou, na západě je od Chočských vrchů odděluje Kvačianská dolina a Hutianské sedlo. Ze severozápadu jsou od Skorušinských vrchů odděleny údolími Hutianska dolina, Blatná dolina a Mihulčia dolina a průsmyky Bôrik a Maňová priehyba. Na severu je od Oravicko-vitovských vrchů oddělují údolí Dolina Cicha Orawska a údolí Brama Orawska. Další hranici stanovuje okraj Zakopanské kotliny. Na polské straně se hranice mezi Vysokými Tatrami a Západními Tatrami táhne spodní částí údolí Dolina Gąsienicowa a Dolina Suchej Wody Gąsienicowej.

Pohoří náleží do horského systému Karpat, do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Celkový charakter pohoří je spíše holnatý, pouze skupina Roháče a Giewontu má alpinský až subnivální ráz. Nejvyšší vrchol je Bystrá (2248 m), ležící na Slovensku.

Západní Tatry jsou průměrně o 400 m nižší než Vysoké Tatry. Průměrná výška vrcholů v hlavním hřebeni dosahuje 2000 - 2100 metrů. Tento hřeben je dlouhý 42 kilometrů a táhne se ve směru západ - východ s mírným vyosením k jihu. Z hlavního hřebene vybíhá na sever i jih mnoho vedlejších rozsoch, v nichž leží mnoho vysokých vrcholů. Tyto rozsochy jsou od sebe odděleny hlubokými a velmi dlouhými dolinami.

Výrazné stopy za sebou nechal ústup skandinávského ledovce po poslední době ledové. Největší ledovce se nacházely v Ráčkové, Roháčské, Tiché, Žiarské a Bystré dolině. Tehdejší ledovcové splazy dosahovaly délky kolem 5 - 9 kilometrů a mocnost byla až 200 m. Dodnes jsou patrné důsledky tohoto jevu ve formě karů, morén a ledovcových jezer (ples). Drtivá většina západotatranských jezer má karový či morénový charakter. Na slovenské straně je největší jezero Velké Roháčské pleso (zvané též Dolné Roháčské pleso) a na polské straně je to jezero Smreczyński Staw

Na slovenské straně se uvnitř pohoří nacházejí pouze čtyři lokality s koncentrací cestovního ruchu. Na severní straně jsou to rekreační střediska Zverovka, Brestová a okolí Ťatliakové chaty, zatímco na jižní straně je to jen Žiarska chata.


Zde si můžeš stáhnout mapy.